A je to tu zase. To ošklivé, zvláštní slovo, které jsme celé dva měsíce nepoužívali, neznali, zapomněli na to, že vůbec něco tak šíleného jako je škola existuje. Bohužel přišla tvrdá realita, prázdniny skončily a musíme do psychiatrické léčebny opět. Někteří do první třídy ( ach jo, jak já jim závidím ), někteří na střední, jiní na vysokou nebo už do práce. Čeká nás deset "krásných" měsíců neustálého šprtání, poslouchání doktorů psychiatrů ( přiznejme si, že většina učitelů by sama nějakého psychiatra potřebovala ), spousta úkolů a povinností. Každodenní otravné drnčení budíka, rozzářená maminka se svačinou a dlouho trvající cesta do školy. Těm, kteří budou prožívat to samé co já, přeju co nejvíce trpělivosti s učiteli a dobré studijní výsledky. Buďme optimisti a mysleme na to, že za deset měsíců jsou tu prázdniny znova. Mějte se sluníčkově :o*
